Aktivní imaginace - Lukáš Wimmer

Aktivní imaginace je metoda sebepoznání a vnitřní reflexe, která spojuje vědomí s nevědomím prostřednictvím obrazů a symbolů. Používá se k hlubšímu vnitřnímu porozumění osobní zkušenosti a vnitřních procesů.

V čem aktivní imaginace pomáhá?

Lepší porozumění svým emocím – bezpečně se spojit s tím, co je těžké popsat slovy.
Nalezení vnitřních zdrojů a síly – objevení nových možnosti a řešení.
Zpracování náročných zážitků – nahlédnout je jinak a jemně je uvolnit.
Podpora tvořivosti a intuice – rozšíření vnímání a z nové perspektivy.
Posílení sebevědomí a vnitřní stability – pocitu, že „mám v sobě něco, o co se můžu opřít“.

Jak funguje aktivní imaginace?

C. G. Jung nazýval metodu aktivní imaginace královskou cestou, jeho následovníci dokonce božskou cestou. A právem, její využití je bezpečné a nekonečné.

Aktivní imaginace umožňuje prožít autentické, hlubinné obsahy duše, nahlédnout do míst, která po tom volají a věnovat jim náležitou péči. Někdy stačí jen vytvořit prostor pro to, aby se v nitru odehrálo, co si nevědomí žádá. Imaginace je cestou pro uvádění vědomého já do souladu s jeho nevědomou částí, k vnitřnímu souladu.

Aktivní imaginaci jde zacílit na jakékoliv téma, přání, potřebu. Pomáhá rozkrývat příčiny obtíží ve vztazích, zdraví, seberealizaci – a tím otevírá cestu ke změně. Umožňuje také přípravu na náročné situace a výkony. Je možné pracovat s opakujícími se sny, obtížnými vnitřními procesy, párovými tématy nebo kolektivními dynamikami.

Základní kvalitou, kterou imaginace – podobně jako meditace – přináší, je hluboká relaxace.

Pracuji také se změněnými stavy vědomí prostřednictvím šamanského bubnu.
Po zformulování záměru a poddání se rytmu, dochází k ozdravným a sebepoznávacím procesům.
Často využívaným způsobem je hledání silového zvířete – vnitřního průvodce a spojence.

Rád přirovnávám aktivní imaginaci k jízdě na kole s přídavnými kolečky – bezpečná, vedená, s oporou. Práce s bubnem nebo meditace může být jako jízda bez koleček – více intuitivní.
A psychedelické procesy? Ty už jsou oproti tomu jako jízda bez držení řídítek – silné, transformační, ale vyžadující zkušenost a značnou vnitřní připravenost.

Více o aktivní imaginaci

„Aktivní imaginace nabízí velkolepé pole, mnohovrstevnatou příležitost k setkání osobního a kolektivního nevědomí. Obrazy mají schopnost vyprávět beze slov. Jejich podobenství, metafory a symbolická sdělení mají váhu zážitku – zkušenosti autentického příběhu, odkrývací či korekční schopnosti. Ukotvení vnitřních obrazů, které v sobě nosíme, způsobuje větší stabilitu a posazení v životě, vyšší odolnost proti chaosu, jenž může útočit zvenku. Imaginární obrazy v symbolické rovině pomáhají integrovat vnitřní konflikty. Projevují se jako kreativní síly, rozhýbávají ztuhlost, pomáhají změně.“ Kamila Ženatá

„…imaginace není jen jedna z duševních schopností srovnatelná s jinými. Řekl bych naopak, že je to schopnost instar omnium (zásadního významu). Pocity, poznání, či vůle člověka v krajním případě závisí na tom, jakou má představivost… Imaginace je předpokladem veškerých úvah a síla tohoto prostředku je předpokladem síly já (self).“ Søren Aabye Kierkegaard

„V aktivní imaginaci se tedy „divoké pocity“, afekty a silné emoce, které jsou nejprve nutné palivo k jejímu provedení, posléze proměňují v pocity „čisté“ a jemné – mohli bychom říci, že se zušlechťují. … A dalším důsledkem aktivní imaginace, když se jí budeme zabývat déle, bude to, že v nás vzklíčí silnější soucit, než jsme cítili dosud. Tento soucit nám nakonec umožní vidět ostatní tak, jak jsou, a takové jací jsou, a už na ně neprojektovat vlastní potlačované pocity.“ Ang Lee Seifert, Theodor Seifert, Paul Schmidt

„Aktivní imaginace popisuje přirozené či nacvičené procesy sebepoznávání prostřednictvím zintenzivněného soustředění, jehož účelem je podpořit a přimět nevědomé vnitřní psychické myšlenky k tomu, aby se vynořily na povrch. Aktivní imaginace se projevuje v různých druzích umění, např. v malířství nebo v hudební kompozici, podle toho, k čemu jedinec tíhne. Kreativita představuje skutečné vyjádření našich nevědomých vnitřních psychických obsahů.“ Milan Hausner a Erna Seagalová